CHŇAPÁNÍ
Chňapání nedovřenými zuby je výrazem podřízenosti
a znamená ,,Udělám to, co chceš" nebo ,,Mám strach".
BOJOVÁ HRA
Bojová hra je výrazem bujnosti.
Takovéto vzájemné ovlivňování je způsobem vytváření vztahu
a uvolňuje duševní a fizické napětí. I když zvířata nemusí mít v úmyslu
tělesný kontakt, občas dojde k úrazu, zvláště tehdy, mají-li podkovy.
VZPÍNÁNÍ
Vzpínání se je jeden z příkladů reflexu vzdoru sebeobrany,
nebo tolerance vycházející ze strachu, bolesti, hněvu, zmatení,
nedorozumění nebo nerespektování. Než koně pokáráte,
snažte se pochopit, proč tak zareagoval.
FLÉMOVÁNÍ
,,Flémování" umožňuje koním hlouběji nasát pachové
částice; obvykle je to je reakce na neznámý pach.
DOTYKÁNÍ NOZDRAMI
Doteky nozdrami zprostředkovávají řadu signálů
včetně hravosti, náklonosti, zkoumání, nebo prostě zvědavosti.
Koně se navzájem zdraví frkáním, nebo očicháváním nozder.
Informace v podobě pachových látek nebo kapiček,
které si tímto způsobem vymění, se pak přenáší do mozku.
PEČOVÁNÍ
Vzájemná péče hraje významnou roli při spokojenosti koní.
Umožňuje jim denně tento rituál provádět - a pokud je to zapotřebí,
sundejte jim deky. Většina koní má ráda, když jim o povrch pečují i lidé.
Péči o tělo zahajuje dominantnější kůň, a to tak, že se postaví souběžně
s jiným koněm a nozdrami se dotkne jeho plecí nebo krku.
VÁLENÍ
Válení se je projev spokojeného a zdravého zvířete.
Equidové se jen zřídka válejí, pokud se necítí scela uvolněně,
protože jsou při něm snadno zranitelní. Při válení se pokrývá srst
vrstvou prachu a také se odstraňují parazité,
kteří spůsobují svědění kůže. Odstraňuje se tak také odumřelá pokožka
a navíc se na zvíře otiskne prach stáda.
Funění Jemné a měkké zafunění nozder neslouží pouze k vyčištění dýchacích cest, nýbrž je také projevem spokojenosti. Mručení Vyjeknutí Ržání Řehtání Řvaní |
Hudrání Zajímavé hluboké, mírné staccato, které vzniká v zavřené tlamě a slouží jako vyjádření spokojenosti nebo k přivítání blížících se přátel. Tento zvuk používají hřebci, aby vyjádřili obdiv ke klisně, klisny tak zase volají na hříbata. Všichni koně ,,Hudráním" zdraví blízké společníky (koně i lidi) nebo vyjadřují spokojenost, když se jim přináší krmení. Frkání |
Umí kůň mluvit?
Ukazuje se, že hlasové projevy koní příjemci naznačují, v jakém rozpoložení se kůň nachází a jestli je rozrušený nebo ospalý. Pokud nevěříte, a domníváte se, že jste schopni rozpoznat, co kůň sděluje individuálními hlasovými projevy, zkuste si poslechnout magnetofonové nahrávky bez možnosti vidět, co kůň dělá. Budete překvapeni, jak je obtížné obsah jeho ,,mluvy" identifikovat. Když je například kůň osamělý, postupně se rozrušuje a může začít řehtat. Toto řehtání se s postupující evolucí začne jednou provždy spojovat s danou situací, takže získává přesně určený obsah, znamenající ,,jsem osamělý", a odlišuje se od hlasového projevu koně připraveného k reprodukci. Proč se tedy u koní nebo dalších zvířat nemohl vyvinout způsob dorozumívání podobný lidské řeči? Je to logické. Není-li totiž kůň přihlouplým člověkem (nebo - dle koňského názoru - člověk lehce retardovaným koněm!), každá z obou stran zastává vlastní, navzájem odlišný názor na to, co je dobré a co špatné - a také rozdílný názor na to, jak tyto věci dělat. A jednou z nich je právě komunikace.